Komunisti šli od válu už skoro před třiceti lety.

Proč ještě dnes posloucháme a kolik let ještě nesmysly typu, že všechny lumpárny dneška jsou dědictvím komunismu budeme muset poslouchat?

Vždyť se dějou i v zemích, kde komunisti nikdy nevládli.

S každým výpadem proti komunistům souhlasím a jsemochotný ho prohlásit za oprávněný, ale to patří do knih o historii a ne do hodnocení dneška.

Nebo je to obvyklý postup všech mocipánů?

Ti minulí pořád omílali mnichovskou zradu, protektorát a fašisty. Nic proti tomu, měli pravdu, ale omílali to aby odvedli pozornost od jejich průšvihů.

Musíme si tedy zvykat, že ti současní budou dělat totéž?

Mám silný dojem, že rétorika je naprosto shodná a že se jen vyměnila témata.

A pochopitelně je stejný i důvod - odvedení pozornosti jinam.

Protože nová totalita, která se plíživě přibližuje, je velmi podobného ražení. Pod rouškou dobra pro všechny jsou ospravedlněna veškerá svinstva a mocenské nástroje ke zvládnutí neposlušných. Tak proto. Pochopení technologie komunistické ideologie a moci budiž nám mementem.

Kvalitní shrnutí smutné pravdy. Nikdy jsem nepochopila třeba Artura Londona a jeho ženu. Přes všechna příkoří, a že nebyla lecjaká, se nikdy nevzdali komunistického přesvědčení. Fanatismus je holt některým jedincům vlastní.

Zajímavé jak fanatismus jediného správného pohledu na vše převzali současní sluníčkáři.

Kdo má jiný názor, tak se do něj pustí s rétorikou bolševiků z padesátých let.