Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozjímání o lidské blbosti.

15. 01. 2017 0:00:00
„Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská blbost. S tím vesmírem si však nejsem jist.“ Albert Einstein I geniální myslitel, jakým byl Albert Einstein, se občas mýlil.

Například jeho tvrzení, že nejvyšší dosažitelnou rychlostí jest rychlost světla, lze snadno zpochybnit. Člověk běhu světa znalý totiž ví, že ještě rychleji než světlo šíří se světem lidská blbost. Světelný paprsek sice za vteřinu oběhne zeměkouli skoro osmkrát, ale blbost má náskok před světlem, hlavně pak před osvětou. Když někdo kdesi na světě přijde na nějakou blbost, ještě než ji celou vysloví už se praktikuje na druhé straně země. Proslýchá se, že naši planetu navštívili mimozemšťané a podařilo se dešifrovat jejich zprávu mateřské lodi: „Na planetě Země život existuje. Na jeho nejvyšším stupni stojí poněkud podivínský tvor, známý jako člověk, který o sobě prohlašuje, že jest homo sapiens. Podrobným studiem jeho chování dospěli jsme k názoru, že je to blbec.“ Tolik tedy nahlíženo z vesmíru. Zajisté, blbost tu existuje od pradávna, připadá mi ale, že v moderním věku narůstá geometrickou řadou. Může se tedy stát, že v budoucnosti (bude-li jaká) naše moderní doba bude známa jako „Doba velké blbosti.“

Slovo blbost má širokou škálu významů a překrývá se s mnoha jinými slovy podobného významu. Je mi záhadou proč má čeština v tomto směru tak štědrou slovní zásobu. Jaký je asi významový rozdíl mezi slovy blbost, hloupost, pitomost, pošetilost, nesmyslnost, hovadina, debilita, idiocie. Dovolím si navrhnout pro případ tohoto rozjímání, že slovo blbost budeme chápat jako lenost ba přímo nechuť přemýšlet. Jak víme, každý blbec si myslí, že všechno ví a nenamáhá se proto o něčem přemýšlet. Hloupý člověk je sice také omezený, nebylo mu zkrátka shůry dáno, ale může být zároveň člověkem šlechetným. Ne každý člověk narodí se s mimořádným talentem či intelektem, tak už to na světě chodí. Hloupost je tedy spíše vrozená, zatímco blbost je následkem volby či ignorantství. Názorně to můžeme vysvětlit na případu pohádkového Honzy, ten byl sice hloupý, ale blbý nebyl. Verzí této pohádky je mnoho, ale v každé z nich Honza vyzraje na krále nebo na princeznu, či předčí své chytré bratry. V Andersenově verzi ožení se hloupý Honza s princeznou a stane se králem; z toho je patrno, že blbý nebyl, to by se možná stal presidentem.

Blbost lze pozorovat i v přírodě, tam jí však mnoho není. Jen vyjímečně vyskytne se nějaké blbé zvíře, stvořitel totiž věděl co dělá a tak i tvorové primitivní ví jak žít způsobile. Blbost je výsadou člověka, kterému byl dán dar svobody, může se tedy rozhodovat zdali přemýšlet či ne.

Co mne vede k dojmu, že blbost ve světě narůstá? Inu pozoruji jak se svět kolem vyvíjí. Pamatuji doby, kdy každý nový model jakéhokoli výrobku byl nějakým způsobem vylepšen. Tenkráte ještě konstruktéři a návrháři přemýšleli. Dnes se nad mnoha novými výrobky nestačím divit. Tak třeba jsem si objednal GPS, jaký to skvělý vynález! Nemohl jsem ale dlouho přijít na to jak ten přístroj zapnout. Černý vypínač byl vsazen do černého rámu a tam zapadal tak dokonale, že nebyl ani k spatření ani k nahmátnutí. Něco podobného je i u jiných přístrojů, jako jsou DVD přehrávače a zvuková technika vůbec. Všeliké ty ovládací funkce jsou označeny tak, že jsou vlastně k nespatření. Zdalipak ti lidé, co tohle vše navrhují, myslí na zákazníka? Jak patrno odpověď je záporná. Oni totiž nemyslí vůbec. Alespoň já si to myslím. Velice často narážím na kombinaci úžasné technologie s primitivní blbostí. Tak třeba kompaktní desky, tedy cédéčka. Jak důmyslná to technologie! Ovšem disky jsou většinou uloženy v plastovém obalu, který je ekologicky nevhodný a navíc se snadno poničí, když se ulomí ona slabá plastová raménka. Je tu řada vhodných alternativ, ty se ale většinově neujaly. A nejen to plastové balení, ale i tisk je skvělou manifestací blbosti. Grafici navrhnou obal, který je na první pohled vizuálně atraktivní, drobný text světlé barvy na pestrém pozadí se však nedá přečíst! Tohle je dnes velmi rozšířená praxe i u jiných výrobků. Moderní časopisy nabízejí takovýchhle hovadin bohatě. Světlý text na obrazovém pozadí se čte velmi obtížně, někdy se nedá přečíst vůbec. Vysvětlení snad může být to, že většina těch textů jsou takové blbosti, že za přečtení vůbec nestojí.

Bavil jsem se nedávno v Bangkoku na téma důmyslné moderní technologie s jedním Thajcem, který však žil v USA. Vyslovil jsem svůj obdiv nad neuvěřitelnými schopnostmi počítačových programátorů, já bych něco takového nesvedl. Ten dobrý muž mne vyvedl z omylu když řekl: „Kdepák, programátoři jsou blbci. Já to vím, jsem jeden z nich. Programátoři dnes už nic nevymýšlí, jen skládají ty programy z již připravených modulů, jako malé děti skládají stavby z dřevěných kostek. Ono z toho vždycky něco vyjde, ale geniální myšlení v tom není žádné.“ Vskutku, kdo má co dělat s počítači, ten ví s jakými nesmysly musí se často potýkat. Stačí tu uvést ten klasický případ ovládacího programu Windows. Když chcete přístroj vypnout tak nejprve musíte klepnout na tlačítko Start, což i v češtině znamená začátek, případně spuštění přístroje. Tohle je ukázka zcela geniální blbosti, na to přece inteligentní člověk přijít nemůže.

Kdybych tu měl jen uvést všechny ty blbosti, kterými nás náš technologický svět zaplavuje, snadno bych vyplnil jednu menší knihu..

Další sférou, ve které se blbost zdárně ujala a prosperuje, jest státní správa, tedy byrokracie. Té se v Austrálii poslední dobou daří tak, že je to až k uzoufání. Například moje žena tu mohla celý rok řídit auto se svým thajským řidičákem, žádné bezpečnostní problémy to nedělalo. Po roce však musela složit jak teoretické testy tak praktické zkoušky, jako kdyby auto nikdy v životě neřídila. Zkusil jsem si tím testem také projít a neuspěl jsem, a to řídím již 50let. Inu, mnohá nová pravidla jsou tak blbá, že nad tím rozum zůstává stát. O blbosti ve státní správě by se také dala napsat objemná kniha, která by v knihovně byla zařazena do oddělení hororů mládeži nepřístupného.

Zajímavou otázkou zajisté jest, co vlastně způsobuje takový zdárný rozmach blbosti v moderní době? Odpověď neznám, mohu se toliko domýšlet. Těch příčin je nepochybně více. Jako jednu z hlavních vidím přechod z myšlení analogického do světa digitálního. Analogické uvažování vychází z logiky, přemýšlivý člověk proto může řešení problémů najít. Digitální systém stojí na svévolné konstrukci systémových funkcí. Když člověk dostane do ruky staré dobré hodinky, nedělá mu potíže je nastavit. Po straně je malé kolečko, tak s ním zatočím a zjistím, že tak se hodinky natahují. Co ještě mohu udělat? To kolečko trochu povytáhnu a zase zatočím, a ejhle, ručičky se točí a nastavit správný čas je snadné. A teď to zkuste s hodinkami digitálními a bez návodu!

Mladá generace vyrůstá již v době digitální blbosti, nemusí se učit přemýšlet, stačí jen pamatovat si. Pro nás starší je tedy používání digitálních spotřebičů problémem, neboť paměť už není jak bývala v mládí. Dospívající děti se učí ovládat digitální techniku snadno, logicky při tom neuvažují, jen zkoušejí všelijaká tlačítka a když se něco povede, tak si to pamatují. To je výhoda mladého mozku, který vstřebává nové informace rychle a snadno. Malé dítě se novému jazyku naučí dokonale za rok, já už nikdy. Má to ale háček! Doba se rychle mění a tak se mění i ty digitálně konstruované systémy. Je to jakoby návod k používání byl v mongolštině, kterou se dítě rychle naučí. Za pár let se systém změní a návod jako by byl v norštině. A než tu se děťátko naučí tak povyroste a už je tu návod v turečtině. A je na tom podobně jako my. Takhle tedy neochvějně blbost světem kráčí.

Lepšící se kvalitu blbosti můžeme pozorovat i v myšlení filosofickém. Dnes už si nejraději čtu v textech prastarých, jako jsou Upanišády, Bhaghavádgita, Dhammapáda, případně texty starých řeckých filosofů. Jaká to radost nechat se oblažovat jasnozřivým a soudným uvažováním. Moderní filosofie je spíše matením než chápáním, takový Hegel, to je vězení v kleci slov. Moc času neztrácím s myšlenkovými směry soudobými. Nahlédl jsem do postmodernismu, ale netrvalo dlouho rozpoznat, že je to naprostá blbost, vyprodukovaná lidmi chabého vzdělání i přemýšlení. „Moderní“ totiž znamená současný, takže postmodernismus nutno chápat jako post-současnost. Můj děda by řekl - budoucnost. Na to mne, holoubkové, nenachytáte.

Jiným současným projevem blbosti je móda. Bývaly doby kdy se lidé oblékali podle toho co jim slušelo, tedy podle dobrého vkusu. Komerční zájmy ale uvedly v život módu, a tak se lidé oblékají podle toho co se nosí. A poněvadž vypukla epidemie obezity, tak se děsím chvíle, kdy zase do módy přijdou minisukně. Nejposlednějším módním výstřelkem je tetování. Když vidím takovou macatou stařenu, celou potetovanou nevkusnými obrazci, marně si lámu hlavu nad tím, kde se v ní taková blbost vzala. Jsou lidé, kteří chodí po doktorech z vážnými kožními chorobami, a jsou lidé, kteří si zdravou pokožku poškozují nevábným tetováním. Na takovou blbost přišel nějaký blbec, je ale záhadou proč ho tolik lidí slepě následuje. Inu, nechce se jim přemýšlet.

V našem světě lidé zdánlivě opovrhují blbostí, vyjma své vlastní, nadšeně však obdivují znalce, tedy lidi, kteří toho hodně vědí. Já ale soudím, že stát se chodící encyklopedií je také pěkná blbost. Poznal jsem tu případ jednoho krajana, jehož žena si stěžovala: „Rudínek má velkou vzdělanost, ale v Austrálii nemají pro to pochopení. On například zná zpaměti posloupnost nejen všech českých, ale i anglických panovníků a přesto jediné zaměstnání, které našel, bylo skladník.“ Obdiv k rozsáhlým vědomostem je zcestný, na světě je dnes mnoho vzdělanců, kteří toho vědí moc ale rozumí máločemu. Úspěšný americký průmyslník Henry Ford byl novináři z Chicago Tribune označen co by ignoramus. Chtěl po nich, aby mu to tvrzení prokázali. Položili mu tedy několik otázek z oblasti všeobecných znalostí. Ford, který neměl žádné formální vzdělání, nebyl schopen odpovědí a prohlásil: „Dobře, neznám odpověď ani na jednu vaši otázku, jsem však schopen během pěti minut najít někoho, kdo ty odpovědi zná.“ Ford neměl tedy valného vzdělání, blbý ale nebyl.

Obšírné znalosti jsou především projevem mimořádné paměti, nikoliv inteligence. Lid však znalce obdivuje, proto jsou populární všelijaké ty kvízy a televizní soutěže. Já se na televizi dívám jen zřídka, jednou jsem ale takovou soutěž vědomostí zkusil a dopadl jsem jako blbec. Byli tam znalci, kteří hravě odpovídali na otázky jako – Který kůň vyhrál melbournský pohár v roce 1956? Kdo je bubeníkem jakési rockové kapely, o které já nikdy ani neslyšel? Která herečka hrála hlavní roli ve slavném americkém TV seriálu? Já neznal ten seriál, natožpak herečku. Trochu jsem se zachytil u otázky – Kolik manželů měla Elizabeth Taylor? Moje odpověď: Mnoho. Neodpověděl jsem kale ani na jednu z těch veledůležitých otázek a dokázal si tak, že v australském intelektuálním světě jsem blbec. Když o tom teď rozjímám, napadá mne, že kdybych na otázky tohoto druhu odpovědi znal, připadal bych si jako ještě větší blbec. Takže ono být obyčejným blbcem nemusí být někdy na škodu. Nejvíce dnes světu škodí lidé chytří, hlavně vědci. Blbec nevymyslel atomovou bombu ani jiné děsivé zbraně masového zabíjení. Blbec nám nepřidává chemické jedy do konzerv. Blbci nezpůsobili globální finanční krizi, o tu se zasloužili chytří a chamtiví finančníci. Takže dopřejme i blbcům jejich místo na výsluní.

Opakem blbosti není chytrost, natož chytráctví, nýbrž moudrost. A té není na světě nikdy dost. Kdy jste to krásné slovo „moudrost“ slyšeli v rozhlase či televizi, nebo z úst politika? Blbost je snadná; cesta k moudrosti je však namáhavá, proto se po ní zástupy neženou. Oblíbil jsem si učení Buddhovo, neboť tento velký učitel ukazuje cestu k moudrosti, tedy k osvícení čili Dhamma. Buddha řekl svým žákům: „Nevěřte slepě ničemu a nikomu, ani mně. Zvažte každou radu a její správnost posuďte podle výsledků.“ (Kalama Sutta) Moudrá to slova, jenže kdo má dnes chuť přemýšlet a kriticky zvažovat? Jak jídlo tak i „moudrost“ nám moderní společnost servíruje v konzervách. Na nebývalém rozmachu blbosti podílí se podstatnou měrou sdělovací prostředky, především televize. Karel Kryl našel pro televizor lépe odpovídající výraz – blbátyzátor.

Závěrem si dovolím vysvětlit proč jsem se na téma blbosti rozepsal pro čtenáře, o kterých předpokládám, že jsou inteligentní. Ono totiž trochu blbosti dříme v každém z nás, proto je užitečné o ní rozjímat abychom ji včas rozpoznali, když se začne probouzet. A také se dovedli vyvarovat blbosti, které je kolem nás hojně. Občas chybíme tím, že za zlý úmysl považujeme něco, co je projevem obyčejné blbosti. V každém případě je však lidská blbost škodnou šelmou nejen nepříjemnou, ale i nebezpečnou. Pramen lidské blbosti nikdy nevysychá. Připomenu zde výstižný výrok Jana Wericha: „Nad lidskou blbostí se nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.” A ještě jeden výstižný citát z úst Jana Wericha: “Překonávat vědomě své sklony k blbnutí a blbostem je nejvlastnějším projevem lidskosti.”

Psáno pro nový Polygon Jaroslav Kovaříček, Laurieton

Autor: Jaroslav Kovaříček | neděle 15.1.2017 0:00 | karma článku: 11.70 | přečteno: 298x

Další články blogera

Jaroslav Kovaříček

Rozjímání o komunismu a komunistech.

"Strašidlo bloudí Evropou — strašidlo komunismu.” Tak pravili Marx a Engels úvodem svého spisku „Komunistický manifest“, který vydali v roce 1848. A měli pravdu.

3.6.2017 v 13:02 | Karma článku: 24.54 | Přečteno: 741 | Diskuse

Jaroslav Kovaříček

Rozjímání o poezii.

Před pár lety přišel za mnou jeden starší muž a požádal mne zdali bych mu nemohl natočit album jeho poezie. Ten nápad dostal při poslechu mého rozhlasového pořadu poezie japonského básníka Bašó.

28.5.2017 v 5:37 | Karma článku: 6.03 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jaroslav Kovaříček

Rozjímání o stáří.

Stáří je záležitost, která za zamyšlení stojí. I když nám to téma nepřipadá zrovna radostné, je to proces k životu náležející; pokud tedy máme to štěstí se stáří dožít.

16.5.2017 v 14:48 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jaroslav Kovaříček

Rozjímání o sexu.

Aby nedošlo ku zbytečnému nedorozumění musím předeslat, že pokud čtenář očekává nějaké lechtivé povídání bude zklamán. Sex je totiž složité téma, které nelze brát na lehkou váhu a proto stojí za zamyšlení.

20.4.2017 v 8:16 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 312 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jak balit ženský

Každý chlap má svůj recept, jak balit holky-někdo je takzvanej ukecávač, jinej na to jde přes fyzično a vystavuje svaly vymakaný ve fitku, jinej přes dárky, další pak slíbí hory doly a pak zmizí...

16.8.2017 v 19:02 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 445 | Diskuse

Martina Studzinská

Dobrodružství, na které se nezapomíná

Boby seděl v autě popojížděl pomalu v koloně. Nevěděl, co zažije, až se tahle kolona rozjede. Nedokázal si to ani představit. Přejížděl totiž do Československa skrz takzvanou železnou oponu a psal se rok 1968.

16.8.2017 v 18:27 | Karma článku: 4.59 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Homosexuální kontra tradiční rodiny a bonobové

V souvislosti s Prague Pride přišli odpůrci práva hlavně homosexuálů na zákonem zakotvenou „normální“ rodinu tradičně s tím, že by něco takového ohrozilo „tradiční rodinu“. A kde je řečeno, že tradiční rodina je to pravé ořechové?

16.8.2017 v 16:17 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 406 | Diskuse

Petr Karas

Ze všech národů máme ten nejvyvinutější smysl pro humor. Proto se neusmíváme.

Humoristy máme skvělé, nekonečné televizní medailony herců-humoristů jsou v televizi skoro každý den. Máme ohromný smysl pro humor a skvělé vtipy. Umíme se sami sobě smát, až padáme v divadlech ze židlí. Ale ulicí kráčíme chmurně.

16.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 18.39 | Přečteno: 544 | Diskuse

Jan Klar

Správnej chlap nikdy nebrečí

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba.

16.8.2017 v 12:06 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 1309 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 332

musicolog, hudební filosof, autor a básník, skladatel hudby pro psy a hudby léčivé, profesionálně působil jako rozhlasový hlasatel a režisér v australské společnosti ABC.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.